Slow & fast fashion (neboli pomalá a rychlá móda)
Když se člověk podívá pár století zpět, zjistí, že nynější trendy pojem „slow fashion“ (pomalá móda), není nic jiného, než návrat do minulosti.
Bylo zcela běžné, že si člověk musel opatřit kůži nebo vlnu a něco na sebe si sám ušít. Nebo o mnoho let později si nechat něco ušít. Oblečení bylo drahé, ale bylo z kvalitního materiálu, kvalitně ušité, vydrželo i několik generací. Byla to tvrdá, poctivá práce a ušit kabát určitě netrvalo den. Takže taky byla taková práce řádně ohodnocena, dovolit si takový kus mohl jen málokdo a taky lidem neviselo ve skříni 20 kabátů.
Pak byl ale vynalezen geniální šicí stroj a tak začalo být oblečení čím dál více dostupné i střední třídě.
V druhé půlce dvacátého století vznikaly módní značky, různé styly a designy a móda se stala uměním a hlavně sebevyjádřením. Jelikož ale byla nedostupná velké části populace, další firmy začaly kopírovat trendy, zaměstnávat šičky a používat mnohem méně kvalitní materiály.
Vznikala poptávka po novém a tak firmy postupně přesunuly výrobu do zemí třetího světa. První značka spojená s „fast fashion“ byla Zara. Jejím cílem bylo proces výroby až po prodejní pult stlačit na pouhé dva týdny.
Asi je všem jasné, že se vzrůstající poptávkou a výrobou oblečení se zvýšily dramaticky dopady na naší planetu. Oděvní průmysl je totiž ten, který nejvíc znečišťuje naší matičku zemi. Ať už jde o spotřebu vody, emise nebo odpad.
Představte si, že na výrobu jediného bavlněného trička je potřeba 270l vody.
To je množství vody, které by vám zajistilo pitný režim na 3 roky. Děsivé, že? Jak tedy může stát triko 50Kč, když je za ním pěstování dané suroviny, její zpracování na materiál, barvení, střih, šití, zabalení, doprava přes půl světa…? Není to k zamyšlení…? Zkuste si schválně o této problematice vyhledat něco víc.
Je to všechno ale jen o módě? Mnohem víc je o to zpomalení našeho života a uvědomění si našich priorit. Více v článku Slow living.
Vaše Lucie